Teoretikovi by se to mohlo zdát snadné. Každý už přece dávno ví, že se hubne prostě tak, že se člověk přestane tolik krmit, začne se více hýbat a pak už jenom stačí vydržet, dokud se tukové zásoby nespotřebují.
Jenže ono to ve skutečnosti vůbec tak jednoduché není. Ne proto, že by se ke zmíněnému muselo dělat ještě něco navíc, ale proto, že se to musí vydržet. A pocit hladu a zvýšená pohybová aktivita přinášejí tolik nepříjemných pocitů, že právě vydržet to je nejednou učiněné peklo.
Je to tak nepříjemné, že to mnozí zkrátka vzdají při uvědomění si toho, jak dlouho to budou muset snášet, než se dosáhne cíle. A to ještě nemluvě o tom, že těmto jistě dojde, že ani po dosažení vytoužené postavy nebudou mít vystaráno, že budou-li si chtít dokonalou figuru udržet, už nikdy si nebudou smět dopřávat třeba své milované přesnídávky složené z guláše s dvaceti knedlíky nebo chleba se sádlem na dobrou noc.
Hubnutí je prostě svým způsobem sebeobětování. A to ne každý vydrží. A proto se ne každému podaří zhubnout.
Ovšem zhubnout dokáže daleko pravděpodobněji ten, kdo si nechá pomoci od Sibutramine .
O co tu jde? O přípravek, který vysoce efektivně zbavuje člověka pocitu hladu. Stačí, aby ho kdokoliv užíval podle návodu, a výsledkem je, že stačí i jenom zanedbatelná porce jídla k tomu, aby se člověk cítil nasycen a neměl pak po dlouhé hodiny vůbec hlad.
Jak si jistě dokážete představit, je potom situace takového shazujícího člověka docela jiná. Je mnohem příjemnější hubnutí, při němž se není třeba trápit hladem, při němž není dotyčný obětí věčného nutkání jít a sníst všechno, co mu přijde pod ruku.
Když si tak někdo dopřává tento prostředek a přidá k tomu i nějaký ten pohyb, může si být jist tím, že dosáhne svého. Nikoliv nějakým zázrakem, ale výlučně svojí snahou, tedy tím jediným způsobem, kterým se skutečně hubne.