Máte doma nějaké zvířátko a pozorujete na něm, že se chová nějak prapodivně?Pokud není fyzicky nemocné, možná bude mít psychické potíže. Zkuste s ním zajít k psychologovi. Možná si teď ťukáte na čelo a myslíte si, že bych ho měla předejít. Zvířecí psycholog není můj momentální výmysl, ale skutečnost a určitě docela dobrý nápad. V dnešní době, kdy zvířata začínají trpět lidskými chorobami,
– cukrovka
– rakovina
– pohybové potíže
mohou mít, určitě, i nemocnou duši.
Jak probíhá vyšetření u zvířecího psychologa?
1) Pejsek nebo kočička si lehnou na lehátko.
2) Podle chuti dostanou například kávu.
3) Pak mohou zaštěkat nebo zamňoukat svoje problémy a ulevit tak svému nitru.
Tak tohle je opravdu nesmysl.
Hlavně neublížit, není to „jen pes“
Prostě přijdete se svým mazlíčkem k odborníkovi a vypovíte, co se Vám na jeho chování zdá podivné. Ve velké většině je psycholog schopen, okamžitě, odhalit příčinu a navrhnout řešení.
· Škrábe Vaše kočička nábytek a nedá si říci?
o Má málo pozornosti.
· Poskakuje Váš pejsek po postelích a sotva ho shodíte, už je tam zas?
o Je přesvědčen, že je vůdcem smečky.
To jsou jistě problémy, které nejsou až tak závažné a dají se snadno odstranit.Pak jsou ale takové, které způsobují opravdová traumata. Někdy je svým zvířecím kamarádům, možná nevědomky, způsobujeme sami. Je to jako s malými dětmi. Když se dva lidé rozcházejí, málokdy se umějí dohodnout a pak trpí především ti nejzranitelnější. Platí to i ve vztahu ke zvířeti.
– Máte psa, rozcházíte se a nevíte, který z Vás by si ho měl vzít, protože ho chcete oba?
– Je potřeba zapojit rozum a dohodnout se.
– Hlavně se nesnažte zjistit, koho z Vás má raději.
– Alespoň ne způsobem – oba ho zavoláme a uvidíme, ke komu přiběhne.
V tu chvíli, kdyby Váš pejsek mohl, spáchal by raději sebevraždu.